Z dnešních prvků, které můžete koupit kdekoliv ve stavebninách, reálně můžete postavit dům, který nejenže nepotřebuje žádnou energii na vytápění, ale je dokonce schopný energii vyrobit a odevzdat jí do sítě. Statisticky má rodinný dům v Evropské unii 130 m2 čisté užitkové plochy a je určen pro čtyřčlennou rodinu.
Základní koncepce začíná již od projektu, u kterého všichni začínáme a u kterého budeme dodržovat důležité zásady, po realizaci budeme mít kvalitní výsledek zaručený.
– Umístění budovy s ohledem na místní klima, terén, vegetaci a orientaci na světové strany.
Ekologicky orientovaný urbanismus a inteligentní plánování často skrývají mnohem větší potenciál pro úsporu energie než jednotlivá opatření v objektech. Vhodnou zástavbou, například řadovou nebo kompaktní malopodlažní, a výběrem vhodné lokality lze dosáhnout až 40% úpory na vytápění. Ochlazování vnějšího pláště a tepelné ztráty budovy je možno ovlivnit i tvorbou vnějšího klimatu v těsné blízkosti domu pomocí vhodných opatření, například umístěním domu za kopec chránící proti větru nebo ochranou domu hustou vegetací.
– Kompaktní stavební forma budovy a její teplotní zónování.
Zónování prostorů (nevytápěné na studené straně vytápěné na teple sluneční straně), kompaktní tvar bez výběžků, samonosné konstrukce balkónů, lodžií a ostatních doplňkových konstrukcí.
– Zvýšená tepelná ochrana vnějších stavebních prvků obvodového pláště (podlahy, zdi, střechy, okna a dveře).
– Důsledné dodržování tepelněizolačních opatření (předcházení vzniku tepelných mostů)
Ve stavební části je možno spotřebu energie snižovat hlavně kvalitní a dostatečnou izolací obvodového pláště a použitím kvalitních oken. Obecně platí, že kvalitní tepelnou izolací obalu domu nesmějí přerušovat tepelné mosty či netěsnosti. Okna musejí účinně bránit únikům tepla z domu, v zimě propouštět energii slunce a v létě nás před ní chránit. Výrobci oken nabízejí stále dokonalejší okna s izolačními trojskly a izolovanými rámy. Nevýhodou je jejich cena, která je až dvojnásobně vyšší než u běžných oken, přitom se nedá očekávat její snížení. Možnosti jsou však i v návrhu stavby – dají se používat pevná zasklení nebo, za určitých podmínek, i bezrámová. Další možností je použití levnějších oken v kombinaci s vhodnými dodatečnými opatřeními – s reflexními žaluziemi, trojitými izolačními závěsy a podobně.
– Dostatečná vzduchotěsnost obvodového pláště (vyloučení netěsností, větrotěsnost)
– Kontrolované větrání regulovatelné podle aktuálních potřeb, mechanická výměna vzduchu spojená s eliminací škodlivin ve vnitřním prostředí a s optimálním vnitřním klimatem, zpětné získávání tepla.
Důležitým parametrem při dosahování vysoké energetické efektivnosti budov je minimální prostup vzduchu netěsnostmi. Jestliže budova není vzduchotěsná, teplo uniká všemi netěsnostmi v obvodovém plášti, takže se plýtvá stále dražší energií.
Těsnost konstrukce ovlivňuje intenzitu výměny vzduchu v domě, proto bývá často nezbytné řízené větrání, nejlépe se zpětným získáváním tepla. Tento systém zabezpečuje přísun požadovaného množství čerstvého vzduchu, filtruje ho a podle potřeby ohřívá nebo ochlazuje. Výhodou je, že rekuperovaný vzduch ohřátý přímo v rekuperační jednotce se vyžívá k topení.
– Pasivní využití sluneční energie prostřednictvím pasivních solárních prvků a systémů, jako jsou například jižní zasklené plochy, zimní zahrady, stěnové systémy, transparentní tepelná izolace, přičemž důležitým opatřením je akumulace pasivních energetických zisků, proměnlivá protisluneční ochrana a tepelná ochrana proti přehřívání budovy.
– Přídavné použití sluneční energie prostřednictvím aktivních solárních zařízení a hybridních systémů.
– Účinná, efektivní a k přírodním zdrojům šetrná výroba tepla, využití obnovitelných zdrojů energie, využití odpadního tepla, efektivní distribuce tepla a způsob ohřevu vody.
– Optimálně zvolený otopný systém s vhodným výkonem, a dobrou regulací, pružně reagující na podle okamžité teploty, pokud možno nízkoteplotní. – Energeticky úsporná příprava teplé vody (aktivní solární zařízení, účinná domovní technika)
– Efektivní využívání elektrického proudu (energeticky úsporné osvětlení a domácí spotřebiče).
Na pokrytí zbytkové potřeby tepla a na přípravu ohřáté pitné vody můžeme využívat různé zdroje tepla. Prioritu mají obnovitelné zdroje energie jako solární termické kolektory, tepelná čerpadla, kotel na biomasu, kamna a krby, kamínka na bioalkohol nebo solární fotovoltaické panely.
